Největší nejistotu způsobuje výrobcům a distributorům doplňků stravy nejasná legislativa

Zástupci více než sta firem se na národní konferenci výrobců a distributorů doplňků stravy shodli, že nejsložitější je vypořádat se s přicházející evropskou legislativou. Evropské směrnice se změnily v prostředek politického boje a téměř nikdo neví, podle jakých pravidel se bude příští rok řídit.

Na základě Směrnice 1924/2006 Evropského společenství vstoupí příští rok v platnost takzvané seznamy zdravotních tvrzení. Ty měly přesně určit, co mohou firmy o svých doplňcích stravy tvrdit. V praxi by společnost, která má ve svém doplňku stravy dostatek vitaminu C, mohla tvrdit, že pomáhá proti chřipce, nebo, že produkt s chondroitinsulfátem chrání klouby před artritidou. „Ještě nedávno jsme věřili, že seznamy zdravotních tvrzení konečně nastaví pro reklamu pevné mantinely. Namísto toho přijímání zdravotních tvrzení provází chaos. Dnes si nikdo není jistý, co bude moci příští rok o svých produktech tvrdit,“ říká předsedkyně představenstva České asociace pro speciální potraviny Martina Šímová.

Nejistotu ohledně legislativy dokládá i skutečnost, že se konference zúčastnilo více než sto firem. „Téměř všechny dotazy směřovaly na evropskou legislativu. Ta měla původně malým firmám usnadnit distribuci doplňků stravy. Dnes se spíš zdá, že pro ně bude likvidační. Představitelé jednotlivých členských států technickou normu neúnosně zpolitizovali. Téměř nikdo dnes neví, jestli jeho zdravotní tvrzení bude schváleno a hlavně co má pro schválení udělat,“ upozorňuje Martina Šímová.

Zpolitizování situace připouští také Eva Přibylová z Odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví ČR. „Kvůli rozdílnému přístupu členských států se stala technická norma politickým problémem. Je otázkou, jakou budou mít seznamy zdravotních tvrzení podobu a kdy budou vůbec schváleny. Původní termín jejich přijetí byl leden 2010, dnes je pravděpodobnost 75 %, že tento termín nebude dodržen,“ říká Eva Přibylová.  

Příčinou neshod nad seznamy zdravotních tvrzení je skutečnost, že jednotlivé členské státy přistupují k regulaci doplňků stravy naprosto odlišně. „V Německu je za léčivo považován i extrakt z česneku nebo ginkgo biloby. Naopak ve Francii nebo Británii je přístup benevolentní. Hledat v takovéto atmosféře věcný kompromis je velmi složité,“ říká Martina Šímová.

Značné rozdíly v přístupu jednotlivých zemí a neexistence jednotných norem pro výrobce znamená porušování jednoho ze základních principů Evropské Unie – volného pohybu zboží. „Tentýž výrobek je často v jedné zemi považován za volně prodejný lék a v další za doplněk stravy. Stejně tak v Česku můžeme o výrobku tvrdit něco úplně jiného než v Německu. V praxi tak funguje jen velmi omezené konkurenční prostředí,“ uvádí Martina Šímová.

Pokud máte zájem o další informace, obraťte se prosím na:

Karel Pluhař

Account Manager

Ogilvy Public Relations

Office: +420 221 998 259

Mobile: + 420 724 442 929

karel.pluhar@ogilvy.com