E15 - Potravinové doplňky

Potravinové doplňky >Saháme po nich ve chvíli, kdy potřebujeme posílit obranyschopnost organismu, cítíme-li se vyčerpaní nebo jsme v rekonvalescenci. Volně dostupné potravinové doplňky nám mohou velice prospět – ale měli bychom o nich něco vědět.

Není přípustné, aby doplňky stravy slibovaly vyléčení rakoviny či jiného vážného onemocnění,“ tvrdí ředitel České asociace pro speciální potraviny (ČASP) ing. Bohumil Hlavatý. Zákon zakazuje, aby jim v reklamách byla přisuzována schopnost léčit. V podstatě jsou to totiž potraviny.
Odlišují se pouze tím, že obsahují větší množství minerálů, vitaminů a látek, jejichž nutriční nebo fyziologický účinek byl prokázán.
Samozřejmě se také liší způsobem užití – těžko si dokážete představit, že tabletka vám bude chutnat víc než mísa křupavého salátu nebo sklenice čerstvého mléka.
Úkolem doplňků stravy je hlavně posílit obranyschopnost organismu vyčerpaného stresem, fyzickou námahou, nemocí či znečištěným životním prostředím. Zázraky ale dělat opravdu neumějí.
Řeklo by se, že člověk, jehož strava obsahuje dostatečné množství vitaminů, minerálů a stopových prvků, doplňky stravy nepotřebuje. Ale kdo z nás opravdu ví, kolik vitaminů obsahuje zelenina, kterou si koupil a připravil k jídlu? Zelenina získaná přímo od farmářů nebo dokonce v biokvalitě má sice vyšší obsah nutričně aktivních látek než nádherně vypadající zelenina v supermarketech, která je většinou ve svém růstu urychlována a její výživová hodnota je tudíž nižší, ale pokud jste nemocní nebo ve velkém pracovním stresu, tak pouhá běžná strava nestačí. Myslet si, že organismus během léčby antibiotiky ošidíte kelímkem jogurtu je jen mýtus. Lepší je povolat na pomoc probiotika v kapslích, která těchto „zdravých“ bakterií obsahují mnohonásobně víc. Jak ale poznat, které doplňky stravy jsou ty správné?
Doplňky stravy prodávané v Česku by měly splňovat zdejší legislativní podmínky. Měly by tedy být bezpečné. Limity účinných látek v maximálně přípustné denní dávce v nich obsažené stanovuje ministerstvo zdravotnictví. V případě těch méně běžných, jako jsou například některé rostlinné extrakty, je k prodeji nutný posudek Státního zdravotního ústavu, případně Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Ten také zjistí, zda se jedná ještě o potravinový doplněk, nebo už o lék. U každého doplňku stravy pak musí výrobce prokázat zdravotní nezávadnost atestem akreditované laboratoře (mikrobiální čistota, obsah těžkých kovů). Výrobní závod je povinen splňovat přísná kritéria systému zdravotní nezávadnosti HACCP.
Základní úlohou potravinových doplňků je, jak už jsme se zmínili, především zlepšení zdravotního stavu a také prevence. Ale s doplňky stravy je to podobně jako s léky. Jejich užívání se řídí určitými pravidly, které je třeba dodržovat: doporučené dávkování, celková doba užívání, či věková skupina. Pokud užíváte léky, je dobré konzultovat možné interakce s lékárníkem či lékařem.

Tipy redakce 1. Jitrocelový sirup Ibisan se šípkem a ibiškem posiluje horní cesty dýchací, usnadňuje odkašlávání, příznivě ovlivňuje odolnost organismu proti infekcím a chrání před volnými radikály. www.aromatica.cz, 64 Kč 2. Lepicol obsahuje zdraví prospěšná probiotika a prebiotika, která podporují osídlování střeva probiotickými kulturami, a rostlinnou vlákninu. www.aspczech.cz, 195 Kč 3. Ostropestřec je suchý extrakt z plodů ostropestřce mariánského. Může přispívat ke snížení rizika vzniku žlučových kamenů, neboť zlepšuje odtok žluče z jater do střev, kde napomáhá trávení tuků. www.alfavita.cz, 85 Kč