Moje zdraví - Nová regulace zdravotních tvrzení

Podle platné evropské legislativy nesmí být výživová a zdravotní tvrzení nepravdivá, dvojsmyslná či klamavá, nesmí nabádat k nadměrné konzumaci určité potraviny nebo například vyvolávat pochybnosti o její bezpečnosti. Tato legislativa byla koncem minulého roku doplněna o seznam zdravotnických tvrzení, která jsou povolena pro potraviny. Již od 14. 12. 2012 jsou tuto legislativu povinny dodržovat všechny zainteresované subjekty.

Zdravotní tvrzení je dobrovolná informace týkající se zdraví v reklamě či na obalu potraviny nebo doplňku stravy. Příkladem zdravotního tvrzení je „vápník prospívá kostem“ na krabici mléka či „dobré pro srdce a cévy“ na doplňku stravy obsahujícím omega-3 mastné kyseliny z ryb.
„Od července 2007 platí nařízení Evropského parlamentu a Evropské rady č. 1924/2006, o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin a doplňků stravy.
Zdravotní tvrzení na obalech a v reklamě jsou v současnosti posuzována na základě existence dostatečných vědeckých důkazů o jejich pravdivosti. To je smyslem evropské regulace. Záměrem zákona je dát spotřebitelům větší jistotu ohledně správnosti a pravdivosti zdravotních tvrzení na obalech a v reklamě na potraviny. Zároveň bylo cílem vyjasnit pravidla pro výrobce a vytvořit jednotná pravidla pro používání zdravotních tvrzení při propagaci výrobků,“ vysvětluje výkonný ředitel České asociace pro speciální potraviny Ing. Bohumil Hlavatý.

Dostaneme se k informacím?

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) hodnotí účinky potravin a živin na naše zdraví. Na základě stanovisek EFSA bude Evropská komise regulovat zákonem, která zdravotní tvrzení smí být použita na konkrétních složkách potravin nebo potravinách.
Potravinářské firmy tak musejí uzpůsobit reklamy a obaly svých výrobků. „Původním záměrem této nové evropské legislativy schválené i Evropským parlamentem bylo ochránit spotřebitele proti klamání. Způsob posuzování zdravotních tvrzení zvolený Evropským úřadem pro bezpečnost potravin k tomu ovšem nevede a lidem tak bude zcela odepřen nárok na informace o výrobcích, respektive o účinku látek, které obsahují, pokud dané tvrzení bude zamítnuto,“ říká inženýr Hlavatý.
Většina z 2700 zdravotních tvrzení předložených ke schválení, která dosud byla běžně používána, byla podle jeho slov posouzena negativně. Zdravotní tvrzení, jež obstála, se vztahují především k vitaminům, minerálům a látkám, které již byly zkoumány důkladně a jsou léta používány. Evropská komise schválila seznam pouze 222 (z 2700) vědecky zdůvodněných zdravotních tvrzení. Jedná se téměř výhradně o tvrzení o vitaminech a minerálech. Některá sporná tvrzení, jež EFSA posoudila pozitivně, ale o kterých ještě Evropská komise a členské státy jednají, například tvrzení pro kofein, fruktózu a probiotika, budou na seznam povolených nebo zamítnutých tvrzení zařazena s velkou pravděpodobností až koncem roku 2013.
Zdravotní tvrzení, jež obstála, se vztahují především k vitaminům a minerálům a látkám, které již byly zkoumány důkladně a jsou léta používány. Evropská komise schválila seznam pouze 222 (z 2700) vědecky zdůvodněných zdravotních tvrzení.

6 otázek pro Ing. Bohumila Hlavatého, výkonného ředitele České asociace pro speciální potraviny

* Pouze 222 zdravotních tvrzení obdrželo kladné hodnocení. Jak je to možné?

Problémem je, že zdravotní tvrzení byla hodnocena nesprávným způsobem. Proces posuzování byl v některých případech dokonce přísnější než při posuzování léčiv. Účinky léčiv jsou totiž snáze prokazatelné, protože se projeví výrazněji a také mnohem rychleji. Účinky potravin a potravinových doplňků vykazují jisté odlišnosti a v některých případech se projeví až při dlouhodobém používání.

* Znamená to, že většina zdravotních tvrzení v rámci reklam a na obalech jsou nesmysly?

Ne, tvrzení, která byla hodnocena negativně, nejsou nutně nesprávná či nesmyslná. Dokonce i v případech, kdy existuje pádný důkaz o zdravotním benefitu, bylo tvrzení zamítnuto. Tvrzení, jež nevyhoví přísným standardům posuzování, jsou zamítnuta tak jako tak. Jediná jistota je, že tvrzení, která byla povolena, jsou 100% vědecky doložitelná.

* Kdy lze získat informace o nových vědeckých závěrech?

Pouze ve chvíli, kdy byly stoprocentně vědecky prokázány, a to může trvat velmi dlouho. Do té doby na produktech informace nenajdete. Bylo by mnohem logičtější informovat spotřebitele i o možných či pravděpodobných účincích a nechat rozhodnutí na něm.

* Není omezení propagace výhodou pro spotřebitele?

Je dobře, že existují pravidla pro reklamu s cílem zamezit klamání spotřebitele. Nicméně je také důležité, aby spotřebitelé byli informováni adekvátně. V případě mnoha potravin a doplňků stravy nebude dovoleno uvádět, k čemu mohou být používány, ačkoli dané informace nejsou nutně klamavé. Tento zákon tudíž velmi pravděpodobně nedosáhne svého účelu poskytovat spotřebitelům potřebné pravdivé informace.

* Kolika výrobků se toto nařízení dotkne u nás a jak jejich stahování probíhá?

Dotkne se naprosté většiny výrobků s výjimkou produktů obsahujících čistě jen vitaminy a minerály, ale i tam lze předpokládat, že výrobci budou nuceni něco málo opravovat. Potraviny opatřené etiketou a uvedené na trh před 14. prosincem 2012, které nejsou v souladu s nařízením, mohou být na trhu až do vyčerpání zásob. Potraviny vyrobené od 14. prosince 2012 již musí být plně v souladu s novým nařízením. Zdravotní tvrzení uvedená v reklamě, na webových stránkách, v propagačních materiálech a podobně musejí být bez výjimky v souladu s nařízením od 14. prosince 2012. Nařízení se týká jak slovního, tak symbolického i obrazového vyjádření.

* Kterých výrobců se nařízení dotknou a na co by si spotřebitelé měli dávat pozor?

Nařízení postihne nejen firmy (a to zejména ty malé a střední, které nemají na vlastní klinický výzkum nutný pro schválení vlastních zdravotních tvrzení), ale také spotřebitele, kteří v mnoha případech nedostanou žádnou informaci, k čemu je výrobek vlastně určen (například koenzym Q10, lecitin…). Profitovat z této situace naopak budou nesolidní firmy ze zahraničí podnikající pouze na internetu, který je velmi těžko postižitelný. To opět bude znamenat nebezpečí pro spotřebitele, protože jej tvrzení na internetu mohou zlákat k nákupu nekvalitních a někdy i nebezpečných výrobků. Kontrolu na obalech výrobků provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), v tiskové reklamě živnostenské úřady, televizní a rozhlasovou reklamu kontroluje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV).