TV Pohoda - Chraňte děti před chřipkou

Každý rok stejně se nejen rodiče malých dětí bojí zimního období. V těchto měsících často dochází ke chřipkovým epidemiím, během kterých se nemoc nejrychleji šíří mezi dětmi hlavně ve školách, školkách nebo jiných dětských zařízeních. Jedinec může onemocnět několikrát do roka, v tomto období je však výskyt chřipky a nachlazení daleko větší. Pokud chcete předejít chřipce a nachlazení, musíte se o své děti správně postarat a dodržovat několik důležitých pravidel.

Rychlé přechody z venkovního mrazu do vytopeného bytu a prudké výkyvy teplot oslabují imunitu dospělých, ale především také dětí. Od běžného nachlazení se chřipka liší náhlým vzestupem teploty a až opožděným nástupem rýmy. Chřipku a nachlazení řadíme mezi onemocnění, jež se přenáší vzduchem. Šíří se tzv. kapénkami, k jejichž uvolnění dochází při kašlání, kýchání, ale i běžném mluvení. Chřipka je virové onemocnění, které se obvykle projeví 1 až 4 dny od kontaktu s virem. Ke kapénkové nákaze jsou děti náchylnější zejména při oslabení organismu. Prvním projevem chřipky je náhlý vzestup tělesné teploty. Kromě vysoké teploty může nastoupit také zimnice, pocit únavy a vyčerpání, nechuť k jídlu, bolest svalů a kloubů. A nezapomínejme ani na kašel či rýmu. I tyto dva nepříjemné symptomy jsou projevem chřipkového onemocnění. Děti se obvykle zotaví z chřipky během 7 až 10 dní.

Uzdravení se však může zkomplikovat, pokud se k chřipce přidá i bakteriální infekce. Nebezpečná je chřipka pro nejmenší kojence.

„O léčení chřipky u dětí, kojenců a batolat bychom se vždy měli poradit s lékařem či lékárníkem. Přesto existují určitá obecná preventivní opatření, která bychom jako rodiče měli dodržovat a jež mohou pomoci zabránit nakažení chřipkovým virem,“ radí Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel České asociace pro speciální potraviny.

Ne vždy jsme ovšem schopni všechny zásady prevence dodržet, děti třeba mohou některé potraviny bohaté na vitaminy a další potřebné látky odmítat (např. rybí tuk, různé druhy ovoce a zeleniny), a jsou tak více vystaveny chřipkovým vlivům. V dnešní době však můžeme jejich organismu poskytnout potřebné látky pomocí kvalitních doplňků stravy, jež jsou určené přímo pro děti. Těch je v současnosti nepřeberné množství a můžeme si vybrat z velmi široké nabídky. Účinný je zejména vitamin A, komplex vitaminů B, vitamin C a zinek. Dobrým pomocníkem pro dětskou imunitu jsou také probiotika. Na rozdíl od užívání léků probiotika dětské tělo nezatěžují, a naopak pomáhají budovat a posilovat imunitní systém.

Zásady prevence nakažení chřipkou: 

* především posilování obranyschopnosti organismu a dodržování zásad zdravého životního stylu * pestrá strava, dostatek ovoce a zeleniny

* vhodné oblékání v chladných dnech

* v období zvýšeného výskytu chřipkového onemocnění je dobré omezit navštěvování míst s velkou koncentrací lidí (kina, divadla, MHD)

* chránit ústa a nos při kašli a kýchání kvůli rozšiřování kapénkové infekce (používat jednorázové kapesníky, příliš se nedotýkat míst s možnou nákazou – například klik apod.)

* pečlivě dodržovat hygienu rukou (mytí mýdlem, důkladné vysušení, případně dezinfekce)

Pozor na NADMĚRNÉ SOLENÍ

Sůl se jako přídavek ke stravě objevila asi před 5 tisíci lety, předtím se člověk adaptoval na příjem přibližně jednoho gramu soli na den, což je 10x méně než dnes. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je Česká republika s průměrnou spotřebou soli 14–15 g na osobu na den, bohužel, v popředí. Češi spotřebují až třikrát víc soli, než doporučuje Světová zdravotnická organizace. Více soli přijímají i děti, včetně kojenců. Vzhledem k tomu, že děti tráví značnou část dne ve škole a konzumují zde nejméně dvě jídla, je nutné sortiment školního stravování změnit, sledovat a opakovaně vyhodnocovat. Zvýšený příjem soli navíc vyvolává pocit žízně a při dnešní oblibě celé škály slazených nápojů vede jejich konzumace ke zvýšené kalorické dodávce a tím k nadváze až obezitě. Obezita rovněž představuje nezávislý a vysoce rizikový faktor pro hypertenzi. Profesor Jan Janda z České pediatrické společnosti uvedl, že vysoký krevní tlak se objevuje už v dětském věku a především u dorostenců, a to v jasné souvislosti mezi vysokým příjmem soli a hypertenzí. Většinu soli, zhruba 80 %, sníme už v hotových potravinách a produktech. Důležitý je proto tlak na výrobce, aby množství soli snižovali. Prudký pokles by lidé nepřijali, protože jsou na slanou chuť zvyklí. Hodně soli je v uzeninách, chipsech, slaných sýrech, sojové omáčce, kečupu, instantních polévkách, předpřipravených jídlech a v jídle z fastfoodů. V Evropě má vyšší spotřebu soli jen Turecko, Maďarsko, Chorvatsko a Makedonie. Odhaduje se, že snížením denního příjmu soli na zhruba polovinu by v ČR klesly cévní mozkové příhody o čtvrtinu a kardiovaskulární onemocnění až o 17 procent. Více na www.mzcr.cz

Nadbytečné solení

* zvyšuje krevní tlak

* vede k mrtvici a k infarktu

* poškozuje ledviny

* u dětí se pojí také s obezitou